Začátek příběhu se datuje někdy na rok 1984, kdy se dva tehdy patnáctiletí kamarádi ze základky Zoran "Lišák" Liška a Tomáš "Buďa" Budina, které sblížila rocková a metalová muzika, rozhodli založit opravdovou kapelu. Jejich původním záměrem bylo "natřít" to všem bolševikům a tím se tak proslavit. Měli dvě "španělky" a tak jim už chyběl jenom bubeník. Buďa tedy přivedl mladšího bráchu Petra a v této trojici pak podnikli pár "výšlapů" na liberecký lom s kytarami na zádech. Buďa si z ní následně udělal 4-strunnou "basu", Lišák si zabral "sólici" a Petr zase mlátil místo do bubnů do plechovek a kyblíků... Snažili se tehdy hrát věci od svých vzorů: Katapultu, KISS a Žlutého psa. Co na tom, že to nebylo tenkrát moc k poznání? Hlavně, že jim nechyběla chuť a nadšení :-) S Petrem se pak ale nakonec museli rozloučit (on se dal později na folkovou dráhu) a Zoran přivedl novou posilu - spolužáka z učňáku Reného Mohra, zvaného "Skopčák". A tím vlastně definitivně vznikla originální sestava KRVAVÝCH JEŽÍŠů. René měl příbuzné na Západě, mraky Bravíček a taky kazeťák JVC. Starší bratr Lišáka pro něj vyrobil speciální "škopky" - jakousi konstrukci sestávající z kufru a 3 velkých plechovek od okurek polepených "kobercovkou". Název kapely K.J. vymyslel jejich další spolužák "Bláža" a logo po vzoru TWISTED SISTER zase Lišák. Ihned začali pracovat na vlastním materiálu a taktéž i jedinečné image - zkrvavené kápi ve stylu Ku-klux-klanu ve spojení s ruskými symboly srpu + kladiva, křížů apod. V tomto období kluci zažili focení na hřbitově, nekonečné množství večerů v libereckých hospodách, návštěv koncertů a zábav...a taky svých vlastních zkoušek. V r. 1985 jako završení vznikla jejich první demo-kazeta nazvaná "Větrná smršť". Byly na ní pecky jako "Palouček", "Krvaví Ježíši", "Fet zabiják" či "Vrah".
Nic ale netrvá věčně a vzhledem k Reného "umění" (byla to fakt katastrofa :-)) jej Zoran s Buďou prostě hodili přes palubu... V této době se o K.J. začala již začínat VB a Zoran s Rendou byli dokonce na výslechu. Bylo jim doporučeno okamžité ukončení činnosti. René vyhazov špatně nesl a později raději emigroval na Západ. V roce 1986 tak nastalo období hledání - co bude dál... ? Určité plány byly - jako např. nahrávání druhého dema s pracovním názvem "Na starém hřbitově", koncert na lomu, přihlásit se do LŠU (a konečně se tak naučit pořádně hrát), dostat se na Sokolovský festival politické písně (!) s písničkou "Výbuch" apod. Z toho všeho nakonec ale bohužel nic nedopadlo :-(
K.J. se nicméně nedali a hledali dál nové spolubojovníky, kteří by je posunuli zase trochu dál. Zkoušely se nové songy, jako např. "Andula", "Lenin", "Startky" či "Termo"a společnost jim tehdy dělali kamarádi ze sídliště "Lochič" a "Jéža", mlátíc do všeho možného. Aby zmátli VB, přejmenovali se na "Kovové Jehly" - zachovali tak logo kapely.
Další etapou K.J. se pak stalo osudové setkání Zorana s Petrem Lesákem, kterému tenkrát nikdo neřekl jinak než "Kissák". Ten si totiž na první zkoušku dotáhl vlastní zbrusu novou "elektrofonku" a donutil tím ostatní taktéž do sebe začít investovat. Lišák si tedy koupil žluto-černou "sólici" a začal místo šroubováku na hraní používat trsátko. Jelikož neměli kde zkoušet, pomocnou ruku jim podal jejich kamarád Martin Rulák, který měl zase doma starou jazzovou baskytaru. Obětavec Buďa tak chtě-nechtě musel přejít za bubny, které mu tehdy zase prodal starý známý Bláža. Hrálo se přes magneťáky a zpívalo se "naostro" (bez mikrofonu). Tato čtyřčlenná sestava však neměla dlouhého trvání - zkoušelo se u Martina doma a to pořád dokola vlastně jen jedna jediná věc - Buďův ploužák "Vždyť vím". Velká škoda, že se z této doby (ba ani z té předchozí) nedochoval žádný záznam :-(
Po rozpadu této druhé sestavy K.J. Buďa prodal bubny a odporoučel se na vojnu, Martin pověsil basu "na hřebík", Lessy postavil novou kapelu DETROIT a Lišák začal již sám doma nahrávat poslední songy "Socialismus" a "Holka Suzi". Tyto dvě věci ještě s krátkou mezihrou vydal na kazetě symbolicky nazvané "Poslední vzpomínka". Psal se rok 1987 a Buďa si tehdy nemohl přát snad lepší dárek ke svatbě - než právě tuto kazetu...! Zoran pak ještě na krátkou dobu nastupuje do Lessyho kapely, kde se hrály výhradně věci od KISS (jmenovitě "Detroit Rock City", "Strutter", War Machine a "Cold Gin"). Pak ale, jelikož jej taktéž čeká vojna + svatba (i když v obráceném pořadí než Buďu), prodává svůj instrument a definitivně tím končí...
Po revoluci (1990) se splnil jejich životní sen - byla konečně svržena vláda KSČ a tudíž se otevřely i hranice a mohl se vrátit emigrant René. Ten však již zůstal bydlet v Německu a za klukama jezdil jenom tu a tam "zapařit" a zavzpomínat na staré dobré časy... V r. 1994 se taktéž setkala vyjímečně i sestava "K.J. Part II" s Martinem a Lessym - a to na koncertu Petera Crisse v Praze (viz PHOTO GALLERY).
Pak se dlouho nedělo nic - až s blížícími se 30. narozeninami kluků začal dozrávat v hlavě Lišáka nápad na reunion K.J. a díky tomu i zrealizování jediného oficiálního koncertu K.J. v historii. Slovo dalo slovo a krátce na to se již začal vybírat materiál, zkoušet a také i vyrábět nutné rekvizity - aby show byla patřičně efektní. Nástroje jim tehdy půjčili kamarádi ze skupiny V.A.R. a ti za odměnu dostali možnost zahrát si jako jejich předkapela. Památný koncert se pak uskutečnil 27.srpna 1999 v jedné z libereckých hospod a to v původní sestavě K.J. se "Skopčákem" Rendou a za podpory mohutných ovací pozvaných kamarádů. Na vzpomínku z této akce vzniklo CD a také video záznam.
V roce 2000 Lišák pomohl postavit libereckou rockovou hospodu CASINO, kde mu za barem jedno období pomáhal i Buďa. Na rockotéky se občas přišli podívat i René, Martin + Lessy (i když nikdy ne najednou...). Poslední jmenovaný si tam i párkrát zahrál s kapelami LESSYHO WOHEŇ, KISS LIBEREC a jeho novou formací NOBODY KNOWS. Na jednom z těchto koncertů zazněl dokonce i riff ze skladby K.J. "Vždyť vím". Nad výčepem tehdy visely plakáty K.J. v kostýmech a pro "neználky" i zvětšenina článku o K.J. z časopisu Heavy Rock (viz sekce PRESS). V r. 2002 Lišák nahrává se svým sólovým projektem CASINO BAND hymnu "Casino", ke které složil text a zpívá sbory. Nic však netrvá věčně - a tak i rockové CASINO mělo svůj konec. Na posledním koncetru v r. 2004 zahrála liberecká metalová kapela ACT OF GOD na živo svoji verzi Lišákovy "Casinovské" hymny, která pak vyšla i na CD "Sbohem Casino". Na věčnou památku na tyto "zlaté časy" bylo pak ještě natočeno i retrospektivní DVD.
Po této etapě Lišák odchází do světa financí (kam jinam než k "Lišce"?) a jediný hudebně činný zůstává tak Lessy, který s jeho formací NOBODY KNOWS pilně koncertuje a v r. 2005 vydává i debutové CD. O dva roky později je natočeno i druhé nazvané "Wake Up My Devil", které však nikdy nevyšlo... Začátkem roku 2008 pak již propagují zbrusu nový titul "Only the Good Die Young" na turné s KREYSONem. Koncem téhož roku Lišák zase vydává na 2-DVD kultovní video z koncertu K.J. 1999 s novým bookletem a bonusovým discem, na kterým je sestřih z jeho 30.narozenin včetně odpolední zkoušky, stavění aparatury a koncertu V.A.R.
Jako poslední "tečku" pak Zoran ještě v létě 2009 dostává ke svým 40-tinám dort ve tvaru kápi a speciální triko s logem kapely. Na začátku 2010 přetextovává a nahrává s jeho kolegy ze zaměstnání pod názvem DU WEN BLEJT parodii na SUPERSTAR "Příběh nekončí" a 3.července na koncertu LESSYHO WOHNĚ v Rochlicích si ještě Lessy s Lišákem vystřihnou na živo "Holku Suzi" ve zrychlené punkové úpravě. Koncem roku se pak sešlo všech pět členů K.J., poprvé od r.1987 - tedy po 23 letech! A že bylo o čem povídat...
Koncem roku 2013 Lišák ještě vydává na DVD "The
best of DU WEN BLEJT" a začátkem roku 2014 zase Lessy konečně dlouho
avizované třetí CD NOBODY KNOWS pod názvem "Dirty Rock". V říjnu 2018
konečně vyšla dlouho připravovaná autobiografie Bloodyho Foxe pod názvem "Můj boj - the K.J. Bible",
jejíž křest proběhl na Buďovy kulatiny... No a v létě 2019, na Zoranovu 50-tku si pak kluci vyjeli zapařit na starou dobrou
Odysseu a to po 30 letech! V roce 2021 Lišák ještě jako definitivní rozloučení nahrává oslavnou hymnu nazvanou krátce "K.J.",
kterou pak v r.2023 ještě
doplní videoklipem z památného koncertu K.J.99.
Tímto zatím končí THE STORY OF K.J., u piva si na ně občas zavzpomínáme...a doufám, že vy také?
